Ven z Matrixu

Ven z Matrixu

< zpět na výpis článků

Konečně je tady poslední část miniseriálu. Mělo by nám všem jít o to, užívat si sport, být aktivní až do vysokého věku a nikoli si likvidovat tělo a mezilidské vztahy nesmyslnou honbou za medailemi. Každý má samozřejmě svou cestu, svůj pohled na věc a jinak srovnané priority, nicméně není na škodu se někdy podívat s odstupem na to, zda neotročíme egu, zda jsme skutečně v souladu s tím co chceme, jací jsme a kde je dobře nejen našemu tělu ale i naší duši.

Pokud jste přehlédli předchozí díly, mrkněte se sem (1.díl) a sem (2.díl).

Celou naší minisérií se "jako červená nit" táhne myšlenka, že jsme na svět dostali jen jedno tělo a nemáme žádné reparáty. Myšlenka, že lékař není automechanik, který vyměňuje vadné součástky. Myšlenka, že zátěžová laboratoř není "tunningové pracoviště" která vás "načipuje"  na nejvyšší výkony. Tedy ta naše ne :)

Pokud jde o nás a myšlenky a vize, s nimiž jsme Cardiolab zakládali, naší vizí je pomáhat lidem. Žít aktivní život, být v kondici do vysokého věku, mít tělo ve formě a mladého ducha.

Pomáháme najít rovnováhu ve sportu i v životě tak, aby naši klienti byli zdraví, bavil je sport a měli radost ze života. Vrcholovým sportovcům pomáháme najít silné a slabé stránky sportovní formy, tak aby výkonnost rostla a zároveň se nepřetěžovali a podchytili případná rizika. 

ROVNOVÁHA

A když jsme u té rovnováhy a zdravého pojetí sportu, rovnou se vrhneme na ty body, které jsme neprobrali minule, protože se prostě do našeho článku nevešly. Pro připomenutí a shrnutí :

1. Dokážeme vnímat a poslouchat své tělo

2. Sport pro nás není zdrojem dalšího stresu

3. Jsme si vědomi svých zdravotních omezení a limitů a víme jak s nimi zacházet

4. Jíme správně

5. Sport nebo trénink je správně pojatý co se týče objemu a kvality

6. Máme dostatek pohybu i v běžném životě

7. Důsledně doléčujeme onemocnění, nesportujeme s virózami či antibiotiky

8. Dokážeme dostatečně regenerovat, odpočívat a spát

9. Pěstujeme dobré vztahy

A jdeme na to : 

5. Sport nebo trénink je správně pojatý co se týče objemu a kvality

Tady záleží na tom, zda jste čistokrevný hobík, výkonnostní sportovec či "vrcholáč".  Pojďme začít u toho, kolik je "nepodkročitelném" minimum pohybové (sportovní) aktivity, která je nutná k tomu zlepšit celkovou životní prognózu a být aspoň trochu v kondici. Za tuto spodní hranici považuji považuji minimálně  4 hodiny (aerobního) pohybu za týden za předpokladu, že máte dostatek pohybu i v běžném životě (což probereme v následujícím bodě).  Do těchto 4 hodin tedy nepočítám turistiku, projížďku na kole s dětmi při které se nezadýchám (tj. děti jedou na odrážedle a já vedle nich na MTB), ani posilovnu. Jsou to 4 hodiny tzv. "kardia", kdy se zadýchám, lehce se potím a pokud mám s sebou parťáka, už hůře zvládám konverzovat. 

U hobbíků, kteří berou daný sport trochu vážně, jsou samozřejmě 4 hodiny málo na to, nějak zásadněji se výkonnostně posunout a pro výkonnostní a vrcholové sportovce jsou objemy výrazně (někdy i řádově) vyšší - to je samozřejmé. Záleží jaké máte cíle, kam se chcete posunout a kolik můžete tréninku věnovat. Podstatné ale je, aby čas, který sportu věnujete byl smysluplně využitý - ať už je to 5 nebo 15 hodin týdně.

Nemá smysl trénovat nesmyslné objemy a být trvale unavený, stejně tak není přínosné trénovat pouze kvalitu bez pořádného vytrvalostního základu - pyramidu prostě nelze stavět od špičky. 

Precizně provedené zátěžové testy vám umožní pochopit jak tělo funguje a naučíte se poskládat trénink tak, aby jste dosáhli nejlepšího poměru "cost-benefit" co se týče využití času. 

zóny

6. Máme dostatek pohybu i v běžném životě

Byť by se to na první pohled nezdálo, je to alfa a omega toho, jak zůstat do vysokého věku aktivní, zdraví a v dobré kondici. Zdravé srdce, přiměřenou fyzičku a  svěžího ducha  nezískáte celodenním sezením v kanceláři u počítače,  který 2x týdně večer vystřídáte hodinkou ve fitku a zbytek volného času prosedíte u televize. Nepobírá mi hlava, když mladé děvče s vizáží modelky přijdete autem před fitness centrum, zaparkuje, převleče se, zapne běžecký pás, hodinu jde rychlostí 4-5km/hodinu, pak se osprchuje, převleče a jede autem domů. 

Zastávám názor, že budete zdravější, pokud budete pokud možno chodit všude pěšky a cíleně budete vyhledávat jakýkoli pohyb na čerstvém vzduchu. Počítá se výlet na kole s dětmi, počítá se práce na zahrádce (dědečkové a babičky pečující o zahrádky jsou většinou biologicky výrazně mladší), počítá se ježdění na koloběžce do práce. Pokud k tomu přidáte nějaký ten trénink/intenzivnější sportík tak je to super, ale v zásadě se dá i vystačit s turistikou o víkendu.

Pokud pravidelně sportujete, neležte mezi tréninky na kanapi, ale zařaďte do svého života i pravidelný "normální pohyb". Sice je to stále regenerační intenzita /zóna A, chcete-li/, ale to se právě počítá. Je prokázáno, že nikoli síla, ale počet svalových kontrakcí rozhoduje o úrovni základní vytrvalosti.  Takže - choďte  na tréninky pěšky!!  

7. Důsledně doléčujeme onemocnění, nesportujeme s virózami či antibiotiky

Tady není asi co rozepisovat a řešit. S nemocí se neběhá, nezávodí. S teplotou se nekluše. Pokud berete antibiotika, netrénujte a ani omylem nezávoďte. Nespoléhejte na tzv. pravidlo krku (od krku níže - tj. kašlu - ležím, od krku výše - běhám). Běhat s angínou je největší nesmysl všech dob - můžete si uhnat vážné problémy se srdcem. V době nemoci potřebuje tělo a imunitní systém napřít všechny síly do boje s onemocněním a vyčerpávat ho zátěží je holý nesmysl. Navíc to vaší formě nic nepřinese, nezlepšíte se ani o píď, naopak si koledujete o velké potíže.

Pokud jste již po nemoci, je ale naopak dobré začít s  regenerační intenzitou zátěže.  Je to stejné, jako když staří praktici doporučovali po nemoci dlouhé období rekonvalescence - tj. hodně spánku, dlouhé procházky, klidový režim. Pomaličký výklus pomůže odplavit metabolity, zrychlit regeneraci, dá se říct že "detoxikuje" organismus po prodělané nemoci. Takže - po dobrání antibiotik není třeba se ještě dva týdny povalovat a pak skočit rovnýma nohama do tréninku.  Začněte s procházkami, joggingem, a do tréninku se postupně vraťte. Základem je poslouchat své tělo :)

8. Dokážeme dostatečně regenerovat, odpočívat a spát

Trénink je pro tělo zátěž a nevyhrává ten, kdo trénuje nejvíc, ale ten, kdo umí i odpočívat. Nelze šidit spánek a ubírat si z něj hodiny pro trénink. Pokud máte zrovna náročné a stresující pracovní období, honíte po nocích termíny a nestíháte, trénink to nespraví - naopak.  Nadměrná zátěž je příliš po váš imunitní systém a pokud budete šidit regeneraci, tělo se vám "odvděčí" nemocí, zraněním, nebo únavou. Důsledkem takovéhoto vystupňovaného stavu je i klasické přetrénování či únavový syndrom. Příkladem budiž i maminky malých dětí na mateřské, které mají podle mne větší stres než manažeři velkých firem :)  Logistika, organizace, noční kojení a spánková deprivace, do toho někdy ještě zaměstnání.  K tomu už moc kvalitního tréninku neposkládáte, pokud nemáte naprosto bezchybné zázemí. Každopádně v případě, že se času nedostává, jste trvale přetažení a ve stresu, není od věci si porovnat priority a případně přehodnotit své cíle tak, aby vaše zdraví a tělo bylo na prvním místě. 

Trénink je fajn, ale odpočinek dělá mistra....

relax

9. Pěstujeme dobré vztahy

Poslední bod je možná ze všeho nejdůležitější. Nikdo není ostrov sám za sebe a ve vztazích by měla panovat svoboda - i zodpovědnost. Jakmile  začneme otročit svému egu, a ve vztazích budeme pouze brát, podporu a lásku svých nejbližších můžeme ztratit. Máte-li malé děti a ráno je nevidíte, protože jste na bazénu a večer jste šli ještě běhat, může se stát, že budete mít spoustu medailí ze závodů,  ale zůstanete sami se svým triatlonovým speciálem. Žena odejde  za někým, kdo ji vzal s dětmi na výlet nebo do kina. Budeme-li dobře ukotveni sami v sobě a ve vztahu ke svým blízkým, bude se nám dařit nejen ve sportu, ale i v životě. Vše je otázkou rovnováhy, pozitivní zpětné vazby, pozornosti a empatie.  A platí to, ať už jsou to vztahy partnerské, rodičovské, nebo vztahy s přáteli a kamarády. 

Možná to vypadá, že frčíme na jednorožci pod dvojitou duhou, ale je potřeba na tom makat víc než na osobácích :) 

vztahy

Tím bych celé povídání uzavřela.  Myslete na své tělo, dělejte pro něj to nejlepší, ale neotročte svému egu a nezapomínejte na své srdce a svou duši. Mějte se všichni fajn! 

Galerie:

Kalorie kontra kalorie

Ráda bych se dnes věnovala tématu, které trochu zapadlo, ale myslím, že by bylo fajn se k němu vrátit a trochu ho rozvést. Šlo o trochu kontroverzní příspěvek na facebooku, který postovala výživová po...

přečíst celý článek

Challenge Prague aneb triatletkou snadno a rychle :)

Když jsem před dvěma lety dokončila polovičního Ironmana na Pálavě aneb Pálavarace, zařekla jsem se, že už nikdy. Pokud si to jdete zase "jen tak pro zábavu zkusit", je dobré si vybrat vhodný závod a ...

přečíst celý článek

Máte zájem o naše služby? Chcete se na něco zeptat?

Napište nám: info@cardiolab.cz, zavolejte: +420 731 180 611 nebo se zastavte: Mariánské údolí 136, Příbram

Ochrana osobních údajů | Cookies © 2017 - 2019 Cardiolab

Developed by: Smartim