Ven z Matrixu

Ven z Matrixu

< zpět na výpis článků

Konečně je tady poslední část miniseriálu. Mělo by nám všem jít o to, užívat si sport, být aktivní až do vysokého věku a nikoli si likvidovat tělo a mezilidské vztahy nesmyslnou honbou za medailemi. Každý má samozřejmě svou cestu, svůj pohled na věc a jinak srovnané priority, nicméně není na škodu se někdy podívat s odstupem na to, zda neotročíme egu, zda jsme skutečně v souladu s tím co chceme, jací jsme a kde je dobře nejen našemu tělu ale i naší duši.

Pokud jste přehlédli předchozí díly, mrkněte se sem (1.díl) a sem (2.díl).

Celou naší minisérií se "jako červená nit" táhne myšlenka, že jsme na svět dostali jen jedno tělo a nemáme žádné reparáty. Myšlenka, že lékař není automechanik, který vyměňuje vadné součástky. Myšlenka, že zátěžová laboratoř není "tunningové pracoviště" která vás "načipuje"  na nejvyšší výkony. Tedy ta naše ne :)

Pokud jde o nás a myšlenky a vize, s nimiž jsme Cardiolab zakládali, naší vizí je pomáhat lidem. Žít aktivní život, být v kondici do vysokého věku, mít tělo ve formě a mladého ducha.

Pomáháme najít rovnováhu ve sportu i v životě tak, aby naši klienti byli zdraví, bavil je sport a měli radost ze života. Vrcholovým sportovcům pomáháme najít silné a slabé stránky sportovní formy, tak aby výkonnost rostla a zároveň se nepřetěžovali a podchytili případná rizika. 

ROVNOVÁHA

A když jsme u té rovnováhy a zdravého pojetí sportu, rovnou se vrhneme na ty body, které jsme neprobrali minule, protože se prostě do našeho článku nevešly. Pro připomenutí a shrnutí :

1. Dokážeme vnímat a poslouchat své tělo

2. Sport pro nás není zdrojem dalšího stresu

3. Jsme si vědomi svých zdravotních omezení a limitů a víme jak s nimi zacházet

4. Jíme správně

5. Sport nebo trénink je správně pojatý co se týče objemu a kvality

6. Máme dostatek pohybu i v běžném životě

7. Důsledně doléčujeme onemocnění, nesportujeme s virózami či antibiotiky

8. Dokážeme dostatečně regenerovat, odpočívat a spát

9. Pěstujeme dobré vztahy

A jdeme na to : 

5. Sport nebo trénink je správně pojatý co se týče objemu a kvality

Tady záleží na tom, zda jste čistokrevný hobík, výkonnostní sportovec či "vrcholáč".  Pojďme začít u toho, kolik je "nepodkročitelném" minimum pohybové (sportovní) aktivity, která je nutná k tomu zlepšit celkovou životní prognózu a být aspoň trochu v kondici. Za tuto spodní hranici považuji považuji minimálně  4 hodiny (aerobního) pohybu za týden za předpokladu, že máte dostatek pohybu i v běžném životě (což probereme v následujícím bodě).  Do těchto 4 hodin tedy nepočítám turistiku, projížďku na kole s dětmi při které se nezadýchám (tj. děti jedou na odrážedle a já vedle nich na MTB), ani posilovnu. Jsou to 4 hodiny tzv. "kardia", kdy se zadýchám, lehce se potím a pokud mám s sebou parťáka, už hůře zvládám konverzovat. 

U hobbíků, kteří berou daný sport trochu vážně, jsou samozřejmě 4 hodiny málo na to, nějak zásadněji se výkonnostně posunout a pro výkonnostní a vrcholové sportovce jsou objemy výrazně (někdy i řádově) vyšší - to je samozřejmé. Záleží jaké máte cíle, kam se chcete posunout a kolik můžete tréninku věnovat. Podstatné ale je, aby čas, který sportu věnujete byl smysluplně využitý - ať už je to 5 nebo 15 hodin týdně.

Nemá smysl trénovat nesmyslné objemy a být trvale unavený, stejně tak není přínosné trénovat pouze kvalitu bez pořádného vytrvalostního základu - pyramidu prostě nelze stavět od špičky. 

Precizně provedené zátěžové testy vám umožní pochopit jak tělo funguje a naučíte se poskládat trénink tak, aby jste dosáhli nejlepšího poměru "cost-benefit" co se týče využití času. 

zóny

6. Máme dostatek pohybu i v běžném životě

Byť by se to na první pohled nezdálo, je to alfa a omega toho, jak zůstat do vysokého věku aktivní, zdraví a v dobré kondici. Zdravé srdce, přiměřenou fyzičku a  svěžího ducha  nezískáte celodenním sezením v kanceláři u počítače,  který 2x týdně večer vystřídáte hodinkou ve fitku a zbytek volného času prosedíte u televize. Nepobírá mi hlava, když mladé děvče s vizáží modelky přijdete autem před fitness centrum, zaparkuje, převleče se, zapne běžecký pás, hodinu jde rychlostí 4-5km/hodinu, pak se osprchuje, převleče a jede autem domů. 

Zastávám názor, že budete zdravější, pokud budete pokud možno chodit všude pěšky a cíleně budete vyhledávat jakýkoli pohyb na čerstvém vzduchu. Počítá se výlet na kole s dětmi, počítá se práce na zahrádce (dědečkové a babičky pečující o zahrádky jsou většinou biologicky výrazně mladší), počítá se ježdění na koloběžce do práce. Pokud k tomu přidáte nějaký ten trénink/intenzivnější sportík tak je to super, ale v zásadě se dá i vystačit s turistikou o víkendu.

Pokud pravidelně sportujete, neležte mezi tréninky na kanapi, ale zařaďte do svého života i pravidelný "normální pohyb". Sice je to stále regenerační intenzita /zóna A, chcete-li/, ale to se právě počítá. Je prokázáno, že nikoli síla, ale počet svalových kontrakcí rozhoduje o úrovni základní vytrvalosti.  Takže - choďte  na tréninky pěšky!!  

7. Důsledně doléčujeme onemocnění, nesportujeme s virózami či antibiotiky

Tady není asi co rozepisovat a řešit. S nemocí se neběhá, nezávodí. S teplotou se nekluše. Pokud berete antibiotika, netrénujte a ani omylem nezávoďte. Nespoléhejte na tzv. pravidlo krku (od krku níže - tj. kašlu - ležím, od krku výše - běhám). Běhat s angínou je největší nesmysl všech dob - můžete si uhnat vážné problémy se srdcem. V době nemoci potřebuje tělo a imunitní systém napřít všechny síly do boje s onemocněním a vyčerpávat ho zátěží je holý nesmysl. Navíc to vaší formě nic nepřinese, nezlepšíte se ani o píď, naopak si koledujete o velké potíže.

Pokud jste již po nemoci, je ale naopak dobré začít s  regenerační intenzitou zátěže.  Je to stejné, jako když staří praktici doporučovali po nemoci dlouhé období rekonvalescence - tj. hodně spánku, dlouhé procházky, klidový režim. Pomaličký výklus pomůže odplavit metabolity, zrychlit regeneraci, dá se říct že "detoxikuje" organismus po prodělané nemoci. Takže - po dobrání antibiotik není třeba se ještě dva týdny povalovat a pak skočit rovnýma nohama do tréninku.  Začněte s procházkami, joggingem, a do tréninku se postupně vraťte. Základem je poslouchat své tělo :)

8. Dokážeme dostatečně regenerovat, odpočívat a spát

Trénink je pro tělo zátěž a nevyhrává ten, kdo trénuje nejvíc, ale ten, kdo umí i odpočívat. Nelze šidit spánek a ubírat si z něj hodiny pro trénink. Pokud máte zrovna náročné a stresující pracovní období, honíte po nocích termíny a nestíháte, trénink to nespraví - naopak.  Nadměrná zátěž je příliš po váš imunitní systém a pokud budete šidit regeneraci, tělo se vám "odvděčí" nemocí, zraněním, nebo únavou. Důsledkem takovéhoto vystupňovaného stavu je i klasické přetrénování či únavový syndrom. Příkladem budiž i maminky malých dětí na mateřské, které mají podle mne větší stres než manažeři velkých firem :)  Logistika, organizace, noční kojení a spánková deprivace, do toho někdy ještě zaměstnání.  K tomu už moc kvalitního tréninku neposkládáte, pokud nemáte naprosto bezchybné zázemí. Každopádně v případě, že se času nedostává, jste trvale přetažení a ve stresu, není od věci si porovnat priority a případně přehodnotit své cíle tak, aby vaše zdraví a tělo bylo na prvním místě. 

Trénink je fajn, ale odpočinek dělá mistra....

relax

9. Pěstujeme dobré vztahy

Poslední bod je možná ze všeho nejdůležitější. Nikdo není ostrov sám za sebe a ve vztazích by měla panovat svoboda - i zodpovědnost. Jakmile  začneme otročit svému egu, a ve vztazích budeme pouze brát, podporu a lásku svých nejbližších můžeme ztratit. Máte-li malé děti a ráno je nevidíte, protože jste na bazénu a večer jste šli ještě běhat, může se stát, že budete mít spoustu medailí ze závodů,  ale zůstanete sami se svým triatlonovým speciálem. Žena odejde  za někým, kdo ji vzal s dětmi na výlet nebo do kina. Budeme-li dobře ukotveni sami v sobě a ve vztahu ke svým blízkým, bude se nám dařit nejen ve sportu, ale i v životě. Vše je otázkou rovnováhy, pozitivní zpětné vazby, pozornosti a empatie.  A platí to, ať už jsou to vztahy partnerské, rodičovské, nebo vztahy s přáteli a kamarády. 

Možná to vypadá, že frčíme na jednorožci pod dvojitou duhou, ale je potřeba na tom makat víc než na osobácích :) 

vztahy

Tím bych celé povídání uzavřela.  Myslete na své tělo, dělejte pro něj to nejlepší, ale neotročte svému egu a nezapomínejte na své srdce a svou duši. Mějte se všichni fajn! 

Galerie:

Kalorie kontra kalorie

Ráda bych se dnes věnovala tématu, které trochu zapadlo, ale myslím, že by bylo fajn se k němu vrátit a trochu ho rozvést. Šlo o trochu kontroverzní příspěvek na facebooku, který postovala výživová po...

přečíst celý článek

Máte zájem o naše služby? Chcete se na něco zeptat?

Napište nám: info@cardiolab.cz, zavolejte: +420 731 180 611 nebo se zastavte: Mariánské údolí 136, Příbram

Ochrana osobních údajů | Cookies © 2017 - 2019 Cardiolab

Developed by: Smartim